Náš výzkum zpřesňování měření obsahu stříbra v houbách podpořen Strategií AV21

Vědecký tým Ivy Synkové a Jana Borovičky z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Geologického ústavu AV ČR přispěl k odhalení zajímavého analytického problému při stanovení obsahu stříbra v houbách, konkrétně v muchomůrce šiškovité (Amanita strobiliformis).

Tato nápadná a poměrně vzácná houba je jedním z tzv. hyperakumulátorů – dokáže ve svých plodnicích nakoncentrovat i více než tisíc miligramů stříbra na kilogram sušiny. Roste především v teplejších oblastech Evropy, obvykle na vápencových půdách, u nás nejčastěji v parcích a světlých lesích pod lípami a duby. Vzhledem k jejímu mohutnému vzrůstu a světlé barvě plodnic může být někdy zaměněna za bedly, či za jiné druhy muchomůrek.

Studie, která vznikla v rámci podpory Grantové agentury Univerzity Karlovy a výzkumného programu Strategie AV21, ukazuje, že přestože houba obsahuje opravdu velké množství stříbra, ne všechny analytické metody jej dokážou odhalit.

Výzkumníci zjistili, že použití rozšířené a také velice efektivní a přesné analytické metody ICP-MS (hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem) je problematické, protože měření vyžaduje převedení práškového vzorku houby do kapalného stavu, tedy jeho rozklad v kyselině. Při takovém postupu se však ve vzorcích muchomůrky odehraje zvláštní jev: přítomné stříbro bleskurychle reaguje s chlórem, který je v muchomůrce přirozeně obsažen. Tím dojde k vysrážení nerozpustného chloridu stříbrného, což je pro metodu ICP-MS závažný problém: až 98 % stříbra unikne detekci a výsledek budí dojem, že houba vlastně skoro žádné stříbro neobsahuje.

K přesnému stanovení obsahu stříbra vědci využili několik nezávislých měření pomocí instrumentální neutronové aktivační analýzy (INAA). Tato metoda stanovuje prvky ve vzorku bez nutnosti rozkladu a srážení chloridu stříbrného tedy nehrozí. Tam, kde není INAA dostupná, doporučují autoři použití neobvyklé dvoukrokové metody rozkladu podle Joergera a kol., která umožňuje správně zjistit množství stříbra i ve vysokých koncentracích metodami na principu ICP.

Tato zjištění mohou mít širší dopad – nejen na ekologii a environmentální chemii, ale i na aplikovaný výzkum v oblasti biotechnologií a sanace kontaminovaných půd. Studie zároveň podtrhuje nutnost správného výběru analytických metod a může přispět i jako zajímavý praktický příklad pro výuku analytické chemie.

Tento projekt vznikl díky podpoře GAUK (projekt Ivy Synkové: Obsah chloru a bromu v plodnicích velkých hub – akumulační, fylogenetické a distribuční závislosti Měření INAA byla provedena v infrastruktuře Centra urychlovačů a jaderných analytických metod (CANAM) ÚJF AV ČR Řež za využití infrastruktury Mezinárodního centra výzkumných reaktorů (CICRR) podporované projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) LM2023041. Je rovněž součástí širšího výzkumného rámce Strategie AV21, konkrétně programu Houby – nové hrozby i příležitosti.

Přečtěte si také

• Byli jsme u inaugurace nového vědeckého ředitele FAIR a GSI
• Naše experimenty pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS míří do ESA
• V červnu pořádáme další „Den s teoretickou jadernou fyzikou“
• Časopis Science zveřejnil rekordní měření hmotnosti neutrina s podílem ÚJF
• ÚJF se podílel na výzkumu moderních bateriových technologií
• Dr. Andrej Kugler představil aktuální stav projektu FAIR-CZ
• Připojili jsme se k prvnímu ročníku akce Radioaktivní den
• Doc. Milan Štefánik je novým vedoucím Oddělení urychlovačů
• ÚJF v květnu uspořádá ReMade@Ari workshop
• V rámci projektů EU nabízí ÚJF využití přístrojového času na svých zařízeních