Martin Kákona získal prestižní Fulbright-Masarykovo stipendium pro výzkum s NASA a LBNL

Dr. Martin Kákona z Oddělení dozimetrie záření ÚJF AV ČR obdržel Fulbright–Masarykovo stipendium, díky kterému stráví čtyři měsíce na výzkumné stáži v USA. Od října 2025 do konce ledna 2026 bude spolupracovat s vědci z NASA Ames Research Center a Lawrence Berkeley National Laboratory (LBNL) na projektu integrace dat z českého dozimetrického systému SPACEDOS do centrální databáze – RadLab – měření kosmického záření na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Fulbright–Masarykovo stipendium patří k nejprestižnějším oceněním pro české vědce a pedagogy. Umožňuje jim realizovat dlouhodobé pobyty na špičkových pracovištích v USA v rámci programu Fulbright Visiting Scholar. Získání tohoto stipendia je nejen osobním úspěchem dr. Kákony, ale také uznáním významu vědecké práce skupiny dozimetrie. Stipendia programu Fulbright kladou důraz na mezinárodní spolupráci a výměnu znalostí – a právě to se v případě dr. Kákony zúročí formou spolupráce s NASA a LBNL na aktuálním výzkumném projektu.

„Účast na výzkumu pro NASA je pro mě splněným profesním snem a samotná práce v Berkeley, v místě, kde byl sestaven první cyklotron, je něco, o čem jsem ani nesnil. Velmi si vážím možnosti reprezentovat českou vědu v takto špičkovém prostředí“, říká Martin Kákona, kterého čeká stáž v Radiation Biophysics Laboratory NASA Ames v Kalifornii a současně v Lawrence Berkeley National Laboratory. Pobyt proběhne od 1. října 2025 do 31. ledna 2026. Během této doby se dr. Kákona zapojí jako hostující vědec do projektu RadLab – otevřené vědecké databáze pro sběr a analýzu dat o kosmickém záření na palubě vesmírných misí (zejména ISS). Jeho hostitelskými mentory budou odborníci z NASA a LBNL, s nimiž bude úzce spolupracovat na naplnění cílů projektu.

Hlavním tématem Martinova projektu je integrace dat z dozimetrického systému SPACEDOS do databáze RadLab. SPACEDOS je přenosný dozimetr open-source konstrukce, který byl vyvinut pro použití při kosmických misích. Tento český přístroj, který umožňuje velmi přesně měřit dávky kosmického záření v reálném čase, byl již testován na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na ISS jsou dosud využívány převážně stacionární aktivní i pasivní detektory záření, které jsou napevno instalovány v modulech stanice. Vůbec poprvé bude nyní do databáze RadLab integrován přenosný dozimetr. Tato data doplní stávající měření pevně umístěných detektorů na palubě ISS. Tím získají vědci ucelenější obrázek o dávkách kosmické radiace, kterým jsou vystaveni jednotliví členové posádky v různých částech stanice a při různých činnostech.

Dalším technickým úkolem, který bude dr. Kákona řešit, je sjednocení časové synchronizace dat. Přenosné bateriové systémy nyní nemají přístup k centrálnímu času stanice a je tedy obtížné porovnání jejich dat s ostatními přístroji. V rámci projektu proto vzniknou nástroje, které doplní k datům ze SPACEDOS přesné časové údaje a umožní jejich synchronizaci s daty ostatních detektorů v RadLabu. Díky tomu bude možné přímo srovnávat údaje z osobních dozimetrů s měřeními velkých senzorů umístěných na ISS a analyzovat případné odchylky nebo lokální výkyvy v úrovni záření. Tento komplexní přístup přispěje k přesnějšímu hodnocení radiačních rizik pro astronauty a k lepší ochraně jejich zdraví při dlouhodobých pobytech ve vesmíru.

Projekt integrace SPACEDOS do RadLabu má významný vědecký přínos i širší dopad. Databáze RadLab, kterou spravuje NASA v rámci programu Open Science for Life in Space, je koncipována jako centrální úložiště dat o kosmickém záření pro vědeckou komunitu. Rozšíření této platformy o data z osobních dozimetrů představuje klíčové obohacení její funkčnosti. Umožní komplexnější výzkum kosmické radiace a jejích účinků – od základního porozumění radiačnímu prostředí ve vesmíru až po praktická opatření pro zvýšení bezpečnosti astronautů. Zapojení českého přístroje do mezinárodní infrastruktury navíc potvrzuje vysokou úroveň výzkumu a vývoje na ÚJF AV ČR a otevírá dveře k další mezinárodní spolupráci.

Dr. Martin Kákona se výzkumu kosmického záření a vývoji dozimetrů intenzivně věnuje již řadu let. V minulosti stál například u zrodu leteckého dozimetrického systému AIRDOS pro měření radiace v dopravních letadlech (nyní se systém používá pro zpřesňující měření na palubách letadel českých a například i jihokorejských leteckých dopravců) a poté vyvinul zmíněný systém SPACEDOS pro kosmické využití. Martin působí na Oddělení dozimetrie záření ÚJF, kde se zaměřuje na měření a analýzu ionizujícího záření v atmosféře i ve vesmíru. Získané Fulbrightovo stipendium umožní navázat na dosavadní práci a posunout ji na globální úroveň. Přímá spolupráce s experty z NASA a z LBNL je důležitým krokem k rozvoji mezinárodních vztahů Oddělení dozimetrie záření.

Celý tým Ústavu jaderné fyziky AV ČR gratuluje Martinu Kákonovi k tomuto úspěchu a přeje mnoho zdaru při jeho jistě nelehkém působení ve Spojených státech. Jsme hrdí, že talentovaný český vědec bude moci svou prací přispět k výzkumným programům NASA a současně obohatit znalostmi i zkušenostmi naši vědeckou komunitu po svém návratu.

Přečtěte si také

• Ústav jaderné fyziky AV ČR oslavil 70. výročí svého vzniku
• Stánek ÚJF na VědaFestu v živém vysílání ČT
• Proběhl druhý ročník akce „Den s teoretickou jadernou fyzikou“
• Martin Schäfer získal Prémii Otto Wichterleho
• ÚJF uspořádal workshop ReMade@ARI, zaměřený na špičkovou charakterizaci materiálů a mezinárodní spolupráci
• ÚJF spoluorganizoval 5. zasedání mezinárodního finančního výboru urychlovače EIC
• Radiouhlíkové datování odhalilo mezery v ochraně slonů
• Podílíme se na dvou nových projektech zaměřených na kosmické záření
• Představili jsme se na Veletrhu vědy 2025
• Roman Garba představil svůj výzkum v Rakousku a ve Velké Británii