Slovníček pojmů

Počet radioaktivních přeměn od daného radionuklidu za časovou jednotku, vyjadřuje se v Bq (becquerel). Aktivita 1 Bq odpovídá jedné radioaktivní přeměně za sekundu.

Pro radiouhlíkové datování znamená aktivita ¹⁴C zastoupení radionuklidu v uhlíkové isotopické směsi (podle Stuiver-Polachovy konvence). Po opravě na isotopickou frakcionaci může být aktivita vyjadřována jako Δ¹⁴C (promile), pMC (percentage of Modern Carbon) nebo jako konvenční radiouhlíkové stáří (Conventional Radiocarbon Age) v letech BP. Aktivitě 0,226 Bq ¹⁴C na gram uhlíkové isotopické směsi přibližně odpovídá 0‰ Δ¹⁴C = 100 pMC = 0 BP.

V přírodních procesech (příjem atmosférického CO₂ rostlinou, srážení karbonátů, difuse CO₂, atd.) dochází k mírným změnám zastoupení jednotlivých izotopů uhlíku, což způsobuje malou změnu aktivity¹⁴C v různých typech vzorků, tj. dochází k izotopické frakcionaci. Pro přesné porovnání obsahu ¹⁴C v různých typech vzorku je proto potřeba opravit naměřenou aktivitu na vliv izotopické frakcionace.

Pokud dochází ke změně izotopického zastoupení ¹⁴C, dojde rovněž ke změně u ¹³C. Pro tyto jemné opravy vychází korekce z isotopického zastoupení ¹³C (δ¹³C) ve vzorku podle vzorce, který uvádí Stuiver-Polachova konvence.

Výsledné reálné stáří, udávané v letech BC/AD. Obvykle jeden nebo více intervalů na časové ose s přiřazenými absolutními pravděpodobnostmi. Intervaly jsou stanoveny v závislosti na zvolenou hladinu pravděpodobnosti nejistoty stanovení ¹⁴C (obvykle pro 95% nebo 68%).

Výsledek stanovení, jde o speciální způsob vyjadřování aktivity ¹⁴C ve vzorku, ne reálné stáří vzorku. Uvádí se v letech BP (Before Prezent). Konvenční radiouhlíkové stáří je vztaženo k referenčnímu datu 1950. V anglicky psané literatuře se objevuje jako „radiocarbon age“; „^14C age“; „conventional age“; nebo „conventional radiocarbon age“. Uváděno je spolu s nejistotou (např. 1026 ± 15 BP).

Charakterizuje možný rozptyl výsledků. Zdrojem nejistot analýzy může být nejistota daná měřením vzorku, postup preparace, kalibrace měření, izotopická frakcionace, vlivy pozadí při měření, stabilita měřidla, dávkování vzorku a dalších činidel, výtěžnosti preparačního postupu a další vlivy související se zpracováním i měřením.

Doba, za kterou následkem radioaktivní přeměny klesne aktivita daného radionuklidu na polovinu, jinými slovy polovina atomů se přemění.

Vzniká neopatrným zacházením s odebraným vzorkem, například uložení v nevhodném prostředí, ulpění vlasů či chlupů, plesnivění a jiné. Vzorky mohou být kontaminovány i systematicky, například konzervací, impregnací, restaurací.

Nastává v době po vyloučení artefaktu či ekofaktu z živé kultury/uložení sedimentu a před odběrem vzorku. Například narušení lidských a zvířecích kostí půdními kyselinami, průnik kořenů rostlin do vzorku.

Samovolná přeměna jader nestabilních nuklidů na jiná jádra, během níž vzniká ionizující záření. Při změně počtu protonů v jádře dojde ke změně prvku.