
Výstavba Evropského spalačního zdroje neutronů (ESS) zahájena
23. 10. 2014

Položením základního kamene dne 9. října 2014 byla oficiálně zahájena výstavba Evropského spalačního zdroje neutronů ve švédském Lundu. Ceremonie následovala po společném prohlášení hostitelských zemí, Švédska a Dánska, ze dne 4. července 2014, ve kterém obě země veřejně oznámily, že spolu s ostatními evropskými partnery ESS zabezpečily politické a finanční závazky v míře dostatečné k tomu, aby byla zahájena výstavba nejnovější Evropské výzkumné infrastruktury.
ESS představuje partnerství 17 evropských zemí, které se zavázaly společně vybudovat a provozovat nejvýkonnější zdroj neutronů na světě, který bude sloužit ke studiu základních stavebních kamenů přírody ve druhém čtvrtletí 21. století. ESS je zařízení nové generace, které poskytne výrazně intenzivnější svazky neutronů než stávající světové zdroje, což nabídne zcela nové příležitosti pro vědce z mnoha vědních disciplín. ESS přispěje i k inovacím a vývoji nových produktů, například materiálů pro větrné turbíny, technologie mobilních telefonů a nové typy baterií.
"Zahájení výstavby ESS je dnes jedním z nejdůležitějších evropských rozhodnutí v oblasti vědy", říká James Yeck, generální ředitel ESS. "Pro podporovatele myšlenky výstavby ESS to byla velmi dlouhá cesta a jsme nadšeni z toho, že jsme tohoto milníku dosáhli a můžeme dnes s výstavbou začít. Naším úkolem je nyní dokončit a uvést do provozu nejlepší a nejvýkonnější zdroj neutronů na světě a my jsme odhodláni uspět."
První neutrony ESS poskytne v roce 2019 a zahájení prvních experimentů je plánováno na rok 2023. Konstrukční náklady dosáhnou výše 1,843 miliardy EUR. Téměř polovinu z nich pokryjí hostitelské země Dánsko a Švédsko, druhou polovinu pokryjí partnerské evropské státy. Budoucí roční provozní náklady ESS se odhadují ve výši cca 140 milionů EUR.
Česká republika přispěje k výstavbě ESS vybudováním jedné ze základních měřících stanic – neutronového difraktometru pro materiálové vědy BEER (Beamline for European Materials Engineering Research). Při výstavbě tohoto experimentálního zařízení úzce spolupracují experti z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, v.v.i., Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i., Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze a HZG (Helmhotz Zentrum Geesthacht).
Přečtěte si také
- Mimořádný seminář ÚJF připomněl 80. narozeniny prof. Jana Kučery
- Ústav jaderné fyziky spolupracuje s Armádou ČR
- V ÚJF proběhnou v březnu dva mimořádné semináře u příležitosti 80. narozenin našich kolegů
- Vladimír Wagner hovořil v Českém rozhlase o rizicích íránského jaderného programu
- ÚJF zkoumá možnosti mimořádně citlivých kvantových senzorů
- Ústav jaderné fyziky AV ČR zaznamenal důležitý milník v projektu AlphaStar
- Předseda Akademie věd Radomír Pánek navštívil Ústav jaderné fyziky AV ČR
- ÚJF pomáhá vylepšovat lithium-iontové baterie
- Změna adresy sídla Ústavu jaderné fyziky AV ČR
- Časopis Jaderná energie mapuje 70 let ÚJF