V Kateřinské jeskyni je podle laboratoře CRL nejstarší pravěká kresba v ČR

Výzkum nápisů a kreseb ve Staré Kateřinské jeskyni v severní části Moravského krasu probíhá od roku 2017 ve spolupráci Správy jeskyní ČR, Univerzity Palackého v Olomouci a laboratoře CRL, provozované společně Ústavem jaderné fyziky a Archeologickým ústavem AV ČR, Praha.

Zvláště v tzv. Ledové chodbě, ale i v dalších částech jeskyně, jsou stovky novověkých nápisů, podpisů a letopočtů, ale i abstraktní obrazce z čar a teček (tzv. epigrafy) kreslené uhlem.

Již po prvním odběru vzorků pro radiouhlíkové analýzy laboratoř CRL v roce 2017 zjistila, že jedna z kreseb pochází z 13. století. Analýzy vzorků odebraných na začátku letošní roku ovšem ukázaly, že část epigrafů je až z pravěkých dob. Mezi nimi je i nejstarší dosud zjištěná jeskynní kresba v ČR: podle výsledků analýz vznikla před 6200 lety a patří tedy do mladšího neolitu, jinými slovy mladší doby kamenné. Je tak o osm set až tisíc let starší než obrazce v jeskyni Býčí skála, datované před třinácti lety, které tento rekord dosud držely.

Epigrafy z Kateřinské jeskyně byly nalezeny v místě, kde z Hlavního dómu jeskyně odbočuje již zmíněná Ledová chodba. Dóm s občasnou krápníkovou výzdobou je s rozměry 90 x 44 m největším veřejnosti zpřístupněným přírodním podzemním prostorem ČR. Epigraf byl vzhledem ke svému umístění hluboko pod zemí možná spojen s kultem matky Země a označoval jeho obřadní místo. Za pozornost také stojí, že ve střední Evropě začali pravěcí lidé s kresbami geometrických tvarů na stěnách jeskyní dříve, než začali malovat zvířata.

Vzorky zpracovali pracovníci ÚJF, měření metodou AMS (Accelerator Mass Spectrometry) bylo provedeno v maďarském Debrecínu. (Po dokončení stavby a vybavení laboratoře AMS v Řeži v rámci nyní probíhajícího projektu RAMSES bude možné provádět vlastní měření i v naší zemi, bez nutnosti odesílat zpracované vzorky na zahraniční pracoviště.) Pro samotný odběr vzorků vyvinuli v laboratoři CRL novou otěrovou metodu, která nesmaže kontury části kresby, z níž se vzorek odebírá, pouze toto místo zesvětlí – na rozdíl od obvyklých způsobů mechanického odběru, které vzorkované místo nenávratně zničí. Nový postup bude podrobně popsán v odborném tisku. Cesta našich pracovníků do jeskyně a část analýz byla hrazena z již zmíněného projektu RAMSES, první sérii vzorků financovala Správa jeskyní ČR.

Událost má široký mediální ohlas: 21. června vyšla krátká zpráva archeologa Martina Golce z katedry historie FF UP v Prostějovském deníku, 24. června pak rozhovor s ním odvysílala ČT24. Deník Právo publikoval delší článek 22. června, s ním spojený server novinky.cz pak 25. června, 24. června se přidal i Blesk a následně další internetové zdroje. Informace v angličtině pak přineslo Radio Praha (anglofonní vysílání Českého rozhlasu) 28. června.

(Na titulní fotografii: Natália Megisová z laboratoře CRL odebírá vzorek kresby v Kateřinské jeskyni. Foto: Petr Zajíček, Správa jeskyní ČR)