Novinky

Martin Kákona z Oddělení dozimetrie záření ÚJF byl hostem Českého rozhlasu Radiožurnál, kde přiblížil rizika spojená s působením radiace na elektroniku i lidský organismus ve vesmíru v souvislosti s misí Artemis II.  

Bývalý doktorand ÚJF Jan Vaněk, jehož odborným školitelem byl doc. Jaroslav Bielčík a odbornou konzultantkou doc. Jana Bielčíková, byl jedním z klíčových vědců výzkumu, jehož výsledky byly v únoru publikovány v prestižním časopise NATURE. Tým vědců zde popsal experimentální důkaz, že hmota může vznikat z kvantového vakua. J. Vaněk vedl pro studii zásadní analýzu dat z urychlovače RHIC (Relativistic Heavy Ion Collider). Během výzkumu byl totiž na postdoktorském pobytu v Brookhaven National Laboratory (BNL) v USA. Dnes již působí na University of New Hampshire.

V průběhu března 2026 se v Ústavu jaderné fyziky AV ČR uskutečnily dva mimořádné semináře, které připomněly dlouholeté působení a odborný přínos významných osobností Ústavu – prof. Jana Kučery, prof. Pavla Exnera a dr. Miloslava Znojila.

Ústav jaderné fyziky spolupracuje s Armádou České republiky na přímém měření ionizujícího záření na palubách dopravních letounů Airbus A-319 CJ. V rámci této spolupráce, za kterou stojí Skupina dozimetrie záření ODZ, zapůjčil ústav armádě palubní dozimetry AIRDOS04 a zajišťuje odborné vyhodnocování naměřených dat. O spolupráci ÚJF a AČR informoval armádní čtrnáctideník A-Report.

V průběhu března 2026 se v Ústavu jaderné fyziky AV ČR uskuteční dva mimořádné semináře, které připomenou dlouholeté působení a odborný přínos našich kolegů – prof. Jana Kučery, prof. Pavla Exnera a dr. Miloslava Znojila.

Jaderný fyzik Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR se v rozhovoru pro Český rozhlas Plus vyjádřil k aktuální situaci kolem íránského jaderného programu. Vysvětlil rozdíl mezi civilním a vojenským využitím jaderných technologií, principy obohacování uranu i roli mezinárodních inspekcí při kontrole jaderných zařízení. Upozornil také na limity monitorování v situaci, kdy inspektoři nemají přímý přístup k posuzovaným objektům. 

Výzkum v Ústavu jaderné fyziky AV ČR ukazuje, jak lze s využitím urychlených nabitých částic (iontů) produkovaných urychlovačem Tandetron měnit vlastnosti materiálů s na atomární úrovni cíleným vytvářením defektů, na úrovni nano metrů a mikrometrů s využitím iontového ozařování a iontové litografie. Tyto postupy jsou klíčové pro vývoj nových senzorických materiálů miniaturizovaných multifunkčních senzorických zařízení a výhledově pro výzkum a vývoj mimořádně citlivých kvantových senzorů. Výzkum má potenciál využití v medicíně, průmyslu i v moderních technologiích budoucnosti.

Začátek roku přinesl důležitý milník projektu AlphaStar, smluvního výzkumu Ústavu jaderné fyziky AV ČR financovaného německým partnerem, firmou Eckert & Ziegler Radiopharma. Pod vedením prof. Ondřeje Lebedy a dr. Jana Ráliše pracuje výzkumný tým na vývoji technologie výroby radionuklidu aktinia-225 (²²⁵Ac), nejslibnějšího zářiče alfa pro léčbu malých nádorů a mikrometastáz.

V úterý 17. února 2026 navštívil předseda Akademie věd Radomír Pánek Ústav jaderné fyziky AV ČR v doprovodu místopředsedkyně pro 1. vědní oblast Ilony Müllerové, místopředsedkyně pro 2. vědní oblast Michaely Anděrové a vedoucího financí a rozpočtu AV ČR Jiřího Kotka.

Ústav jaderné fyziky AV ČR se ve spolupráci s Technische Universität München a Karlsruhe Institute of Technology věnuje výzkumu procesů, které ovlivňují chování lithium-iontových baterií. Pomocí prompt gama aktivační analýzy (PGAA) vědci a vědkyně sledují, jak se mění rozložení elektrolytické soli uvnitř bateriových článků a jak tyto změny ovlivňují bezpečnost, výkon a životnost baterie.