Zatmění Slunce a jeho vliv na kosmické záření

Dnes nás čeká zatmění Slunce. I když jde o mimořádně vizuálně atraktivní astronomický úkaz, z pohledu množství kosmického záření, jehož výzkumem se mimo jiné zabývá Ústav jaderné fyziky AV ČR, je jeho vliv spíše marginální. Měsíc v kosmickém záření vytváří nepatrný „stín“ – část částic přicházejících ze směru Slunce jednoduše zastaví. Efekt je však natolik malý, že jej lze zachytit až pomocí velkých specializovaných detektorů. Je tomu tak proto, že kosmické záření na Zemi dopadá nejen ze směru Slunce, ale z celého vesmíru.

Na zatmění Slunce je z pohledu fyziky zajímavá především sluneční koróna – velmi řídká a horká vnější atmosféra Slunce. Právě v koróně probíhají děje spojené se sluneční aktivitou, které mohou ovlivňovat kosmické počasí a následně také radiační podmínky v okolí Země. Koronální výrony hmoty a jejich rázové vlny mohou například urychlovat částice na vysoké energie. Tyto částice pak mohou přispívat ke zvýšené radiační zátěži ve vesmíru a za určitých podmínek také ve výškách, kde létají dopravní letadla – tedy v prostředích, jejichž výzkumem se zabývají také vědci z Oddělení dozimetrie záření ÚJF. 

Z České republiky je možné pozorovat pouze částečné zatmění, při kterém sluneční koróna viditelná nebude. Za úplným zatměním proto vyrazili naši kolegové Martin Kákona a Roman Dvořák z Oddělení dozimetrie záření na dvě různá místa ve Španělsku. Kromě samotného pozorování chtějí během úkazu otestovat také přístroje, které běžně používají při výzkumu jiných jevů. Jedním z nich je například tzv. „mlýnek elektrického pole“, senzor měřící intenzitu stacionárního elektrického pole. 

Úplné zatmění je zároveň příležitostí pozorovat části sluneční koróny, které jsou jinak skryté v záři slunečního disku. Podobný princip využívají koronografy na kosmických observatořích. Například přístroj LASCO na observatoři SOHO vytváří pomocí zakrývacího kotoučku umělé zatmění a umožňuje nepřetržitě sledovat sluneční korónu a koronální výrony hmoty. Přirozené zatmění má však výhodu v tom, že umožňuje pozorovat i vnitřní části koróny, které jsou u koronografu zastíněny spolu se slunečním diskem.

A pokud si chcete zatmění pozorovat sami, nezapomeňte na ochranu očí. Ani částečně zakryté nebo nízko položené Slunce nikdy nepozorujte bez certifikovaných pozorovacích brýlí či filtrů odpovídajících normě ISO 12312-2. Bezpečnou alternativou je nepřímá projekce, například pomocí dírkové komory.

Zdroj obrázku: NASA

Přečtěte si také

• ÚJF AV ČR a korejský KINS posilují spolupráci v oblasti kosmického záření a radiační ochrany v letectví
• Primátorka Brna navštívila Laboratoř Mikrotronu
• Popis zvláštních zimních blesků může přispět k prodloužení životnosti větrných elektráren
• 3D skenování pomůže vybrat vejce pro let na ISS
• Unikátní metoda CRL ÚJF otevírá nové možnosti datování pravěkých skalních kreseb
• ÚJF spolupořádá dvě významné mezinárodní konference
• Vědci z ÚJF ověřovali nový neutronový detektor pro výzkum materiálů v ESS
• Experiment Laboratoře neutronové fyziky pomáhá odhalit, jak vodík ovlivňuje vlastnosti kovů
• Studentka Dalibora Skoupila z OTF uspěla na studentské konferenci
• ÚJF se představil na Veletrhu vědy a VědaFestu